Čichavec modrý
| Velikost | Teplota | pH | Tvrdost | Cena |
|---|---|---|---|---|
| 10 | 22 | 6 | 5 | 20 |
| cm | °C | | | °dGH | Kč |
| 14 | 28 | 8.5 | 35 | 60 |
| Čeleď: | Osphronemidae (Guramovití) |
| Anglicky: | Three spot gourami, Blue Gourami |
| Biotop: | Asie. |
| Věd.popsáno: | Pallas, 1770. (čichavec šedý) |
| Původ: | Jižní a východní Asie, Sumatra. |
| Chov: | Snadný |
| Lokalizace: | Celá nádrž |
| Délka života: | Cca 10 let. |
| Dop.počet ryb: | Chovat v páru. |
| Min.vel.n.: | 100 litrů. |
| Krmení: | Všežravec - živé, mražené, vločkové, granule, přikrmovat zelenou potravou. - nevhodným krmivem pro čichavce rodu Trichopodus jsou nitěnky (Tubifex). Dlouhodobé krmení nitěnkami (někdy už i krátkodobé), hlavně v zimních měsících, mívá katastrofální následky. Podmiňuje totiž nejen přenos nemocí, ale nevhodnou jednostrannou skladbou živin snižuje odolnost ryb a podporuje vývoj infekční vodnatelnosti (vředovitá forma) a rybí tuberkulózy. Obě nemoci jsou jen obtížně léčitelné a často na ně vyhynou i početné a dosud velmi úspěšné chovy. |
| Pohlaví: | Sameček má hřbetní ploutev protaženou vzadu do špičky. Samička je menší, plnější v bříšku a má zakulacenou hřbetní ploutev. Samec x Samice   |
| Odchov: | 26°C - střední nádrž, libovolně osázená, popřípadě i bez písku, doplněná plovoucími rostlinami. Pro úkryt samičky před samečkem je dobré vložit do nádrže kameny. Voda měkká až středně tvrdá. Sameček staví na hladině pěnové hnízdo, pod kterým dochází k výtěru. Jikry spadlé ke dnu sameček posbírá a vyprskává do pěnového hnízda. Samička mu někdy pomáhá, občas také jikry potají požírá. Po tření samičku odlovíme a snížíme sloupec vody na 15 cm. Sameček pečuje o jikry sám. Potěr se vylíhne za 24 hodin a za 3 - 4 dny po jeho rozplavání odlovíme také samečka. První tři dny po vylíhnutí není třeba krmit /tráví vaječný žloudek/. Potěr po rozplavání přijímá drobnou jemnou živou potravu /viřník, nálevník/, popřípadě usušený vaječný žloutek cezený přes tkaninu, nebo prachové krmivo /Sera Micron../. 11-14 den, dle velikosti rybek, je nutné začít podávat živou potravu, vylíhlou žábronožku solnou. Do stáří 4 týdnů přijímá potěr kyslík žábrami přímo z vody, proto se doporučuje v té době velmi jemně vzduchovat vodu v nádržce /silné vzduchování nebo proud vody má za následek umlácení potěru/. Po 4 týdnech se potěru začíná vytvářet přídatné dýchací ústrojí — labyrint. V této době musíme opět krmit velmi jemnou potravou, protože se potěr v tomto mezidobí větším soustem často zadáví. Po cca 5 týdnech od vylíhnutí začíná přijímat i jinou potravu. Potěr roste nestejnoměrně a je nutné třídit jej podle velikosti. Rybky jsou velmi plodné. Z jednoho tření bývá 500-1000 jiker. Tření lze od jara do léta několikrát opakovat. |
| Snášenlivost: | Klidná, mírumilovná ryba. Občas lekavá, citlivá na otřesy. Samci jsou k sobě agresivní a v době tření svádějí urputné souboje. V menší nádrži je proto možné chovat jen jednoho samce, ve větších, dobře osázených nádržích, kde se slabší samec může ukrýt, lze chovat více kusů. Boje ale nevedou k vážnějším poraněním, nebo dokonce k úhynu. |
| Charakteristika: | Tělo má stříbřitě modré. Čichavec modrý je barevně přitažlivějším poddruhem Trichogaster trichopterus (čichavec šedý). Existuje i mramorová forma (var. cosby). Doporučuje se chovat je ve společnosti stejně mírných rybek, jinak se bude schovávat. Vyžaduje prostor pro plavání. Nádrž hustě osázená s úkryty pro samičky. Čistá voda a dobrá filtrace. Pozor na slepou hladinu! Nádrž musí být zakrytá, jinak mohou vyskočit nebo se nachladit. Přijímá kyslík nejen žábrami z vody, ale ve větší míře čerpá tlamkou přímo vzduch nad hladinou. Jeho přizpůsobení se těmto podmínkám je tak silné, že i v akvarijních podmínkách s vysokým obsahem kyslíku ve vodě se doslova utopí, zabráníme-li mu přístup k vodní hladině a načerpání vzduchu. Je to odolná ryba nenáročná na prostředí. Potěr ostatních ryb samozřejmě považují za příjemné zpestření jídelníčku. (Poznámka: Nevhodným krmivem pro čichavce jsou nitěnky (Tubifex). Dlouhodobé krmení nitěnkami (někdy už i krátkodobé), hlavně v zimních měsících, mívá katastrofální následky. Podmiňuje totiž nejen přenos nemocí, ale nevhodnou jednostrannou skladbou živin snižuje odolnost ryb a podporuje vývoj infekční vodnatelnosti (vředovitá forma) a rybí tuberkulózy. Obě nemoci jsou jen obtížně léčitelné a často na ně vyhynou i početné a dosud velmi úspěšné chovy.) |
